|
|
Kultura organizací, které poskytují sociální služby
KUDRLIČKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce je součástí projektu s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Cíle diplomové práce byly následující: Zjistit a popsat organizační kulturu v sociální práci (zejména s ohledem na formální a neformální koncepci) dle typologie pracoviště, zjistit, zda se na pracovištích objevují konflikty v souvislosti organizační kulturou daného pracoviště a zjistit, jaká jsou očekávání managementu od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozdělena na dvě části. První část obsahuje definice a uchopení organizační kultury, její nejznámější modely, typy a funkce v organizacích poskytujících sociální služby. Druhá část definuje sociální služby, její druhy a formy poskytování, ziskový a neziskový sektor, který je organizacemi využívaný. Pro praktickou část diplomové práce byla zvolena smíšená strategie výzkumu pomocí strategie výzkumu pomocí schématu QUAN-qual (The QUAN-Qual Model). Kvantitativní část byla hodnocena pomocí škálové dimenze, kdy se hodnoty objevovaly od 1-10. 1- 5 - nepříznivá škálová dimenze, 5-10- příznivá škálová dimenze. V kvalitativní části byla použita technika rozhovoru dle návodu a data byla zpracována pomocí otevřeného, selektivního a axiálního kódování. Kvalitativní část slouží k doplnění kvantitativní části výzkumu o znalosti manažerů vybraných organizací, které poskytují sociální služby. Rozhovory byly realizovány s 24 informanty (manažery organizací). Kvantitativní výzkum byl realizován prostřednictvím dotazníku profesora Theodora Kollarika, od kterého byl sjednaný souhlas k jeho použití. Dotazník byl strukturován ve formě škály dimenze 1-10. Kvantitativní část výzkumu byla směřovaná pro ředitele organizací, které poskytují sociální služby, ale také pro sociální pracovníky v šesti náhodně vybraných krajích na území České republiky. Byl proveden totální výběr organizací z Registru poskytovatelů sociálních služeb a dohromady bylo osloveno 1245 organizací, které poskytují sociální služby. Do výzkumu bylo dohromady zapojeno 396 ředitelů a 331 sociálních pracovníků organizacích, které poskytují sociální služby. Pomocí dotazníkového šetření bylo zjištěno, že u všech oblastí výrazně převažovala pozitivní hodnocení. Téměř ve všech případech se objevuje hodnota 8 nebo 9, tj. hodnota, blížící se maximálně pozitivnímu hodnocení (10). To potvrzuje, že na pracovištích, kde byl výzkum realizován, se neobjevují prvky případné šikany, či již vzniklé konflikty. V rámci výzkumných otázek dle sestaveného rozhovoru bylo zjišťováno, co si zaměstnavatelé představují pod pojmem organizační kultura. Dále bylo zjišťováno, zda se na pracovištích objevují konflikty v souvislosti organizační kultury daného pracoviště a jaká je organizační kultura daného pracoviště. V rámci kvalitativního výzkumu bylo dále zahrnuto očekávání ředitelů od nově nastupujících pracovníků na konkrétním pracovišti. Z kvalitativního výzkumu je zřejmé, že organizační kultura je hodnocena pozitivním směrem. Výsledky mé diplomové práce jsou dílčí částí celkových výsledků projektu GAJU s názvem Vybrané aspekty managementu sociální práce (registrační číslo GAJU 052/2019/S). Získaná data budou použita k dalším rozšiřujícím výzkumům, popřípadě mohou být využita k vytvoření návrhu na zlepšení řízení organizací v sociální oblasti.
|
|
|
Operacionalizace v sociálních vědách:filozoficko-vědní východiska a vybrané přístupy
Röschová, Michaela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Bakalá ská práce sleduje, jaké podoby a funkce nabývá v sociálních v dách proces operacionalizace v závislosti na p ijatých filozoficko-v dních p edpokladech. Ukazuje, že problém operacionalizace se historicky formoval na základech logického empirismu, a a koli byly výchozí momenty tohoto sm ru odmítnuty, jeho stopy jsou v n kterých p ístupech k operacionalizaci dosud patrné. Jako rámec pro tvorbu operacionálních definic umož ující odstup od p etrvávajících prvk logického empirismu jsou nabídnuty metodologické podn ty plynoucí z realistické filosofie v dy. První kapitola poukazuje na relativn nižší rozpracovanost problematiky operacionalizace v sou asné obecné metodologii sociálních v d a snaží se podat p ehled možných vysv tlení, pro se tématu nedostalo více pozornosti. Následn je krátce p edstaveno obecn p ijímané modelové schéma operacionalizace a nastín ny pohledy na oblasti jejího využití. Vyjasn ní filozoficko-v dních východisek operacionalizace, které se odehrává v dalších ástech, tak má za cíl pomoci osv tlit, pro se v rámci obecné metodologie jedná o problém relativn málo rozpracovaný, a zejména dát pevn jší základ pro porozum ní r zným možným obsah m obecného schématu operacionalizace a p ístup m k její povaze a využití. Druhá kapitola zachycuje rozvoj problematiky operacionalizace v...
|
|
|
Archivace dat v sociálních vědách z pohledu Českého sociálněvědního datového archivu
Vávra, Martin
Český sociálněvědní datový archiv je dnes po téměř dvaceti letech své existence etablovanou výzkumnou infrastrukturou v rámci ČR a zároveň součástí evropské infrastruktury skrze organizaci CESSDA. Příspěvek se bude zabývat příležitostmi a omezeními, které jsou spojeny s archivací a sdílením dat v sociálních vědách. Důraz bude kladen na využívané standardy (pro metadata, zápis klíčových slov) a nástroje (řešení online databáze) a také na to, jak se skrze tyto standardy a nástroje rozvíjí celoevropský systém datových služeb v sociálních vědách.
Plný text: Fulltext_Vavra_EN -  PDF
Prezentace: prezentace_Vavra_CZ - PDF; prezentace_Vavra_EN - PDF
Videozáznam: NUSL2018-Vavra -  MP4
|
|
|
How to Create Self-Driven Education: The Social Web & Social Sciences, Coursera & Khan Academy 2014 Case Study
Růžička, Jakub ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá možnostmi využití social web dat v sociálních vědách. Teoretická část popisuje změny ve vzdělávání v kontextu dynamiky soudobé společnosti v rámci třech základních (vzájemně souvisejících) dimenzích: technologie (příčina a/nebo nástroj změny); práce (nové modely spolupráce); ekonomie (udržitelnost free a open source obchodních modelů). Hlavní metodologická část práce je zaměřena na problematiku výběru vzorku, reprezentativity výběrového souboru, posouzení validity a reliability, etiky, a sběru dat ve formujícím se se social web výzkumu v sociálních vědách. Výzkumná část obsahuje ilustrativní analýzy sociálního webu a závěry autorova výzkumu "Coursera & Khan Academy on the Social Web" (2014). Závěry kompletní výzkumné zprávy (v přílohách práce) jsou porovnány se závěry teoretické části s cílem poskytnout "naivní" (odvozenou ze zmínek a sítí na sociálním webu) odpověď na základní otázku: "Jak vytvořit samostatně motivované vzdělávání?" Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Operacionalizace v sociálních vědách:filozoficko-vědní východiska a vybrané přístupy
Röschová, Michaela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Vinopal, Jiří (oponent)
Bakalá ská práce sleduje, jaké podoby a funkce nabývá v sociálních v dách proces operacionalizace v závislosti na p ijatých filozoficko-v dních p edpokladech. Ukazuje, že problém operacionalizace se historicky formoval na základech logického empirismu, a a koli byly výchozí momenty tohoto sm ru odmítnuty, jeho stopy jsou v n kterých p ístupech k operacionalizaci dosud patrné. Jako rámec pro tvorbu operacionálních definic umož ující odstup od p etrvávajících prvk logického empirismu jsou nabídnuty metodologické podn ty plynoucí z realistické filosofie v dy. První kapitola poukazuje na relativn nižší rozpracovanost problematiky operacionalizace v sou asné obecné metodologii sociálních v d a snaží se podat p ehled možných vysv tlení, pro se tématu nedostalo více pozornosti. Následn je krátce p edstaveno obecn p ijímané modelové schéma operacionalizace a nastín ny pohledy na oblasti jejího využití. Vyjasn ní filozoficko-v dních východisek operacionalizace, které se odehrává v dalších ástech, tak má za cíl pomoci osv tlit, pro se v rámci obecné metodologie jedná o problém relativn málo rozpracovaný, a zejména dát pevn jší základ pro porozum ní r zným možným obsah m obecného schématu operacionalizace a p ístup m k její povaze a využití. Druhá kapitola zachycuje rozvoj problematiky operacionalizace v...
|
|
|
Příprava studentů primární pedagogiky ke konstruktivistickému pojetí učiva a vyučování o společnosti
Dvořáková, Michaela ; Spilková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Stará, Jana (oponent) ; Brtnová Čepičková, Ivana (oponent)
Příprava studentů primární pedagogiky ke konstruktivistickému pojetí učiva a vyučování o společnosti Michaela Dvořáková Abstrakt Obsah učiva sociálních věd na 1. stupni základní školy sice tvoří kulturní univerzálie - domény lidské existence obecně přístupné lidské zkušenosti. Přesto děti potřebují, aby jim vyučování pomohlo tato témata elaborovat. Předpokládáme, že pro zpracování a konceptualizování dětských zkušeností - základní rys konstruktivistického vyučování - učitelé nutně potřebují hlubší oborové znalosti a didaktické znalosti obsahu. V rámci této práce zjišťujeme charakteristiky poznatkové základny budoucích učitelů. Ke zkoumání obsahových znalostí a didaktických znalostí obsahu témat společenských věd u studentů jsme využili metodu pojmového mapování, kdy studenti elicitovali pojmy, které se váží k tématu rodina. Provedli jsme obsahovou analýzu uvedených pojmů a zkoušeli zjistit, do jaké míry jsou studenti závislí na svých dosavadních pojetích tématu rodina nebo jestli užívají poznatky sociálních věd získaných v rámci středoškolského a vysokoškolského vzdělávání. Zjistili jsme, že studenti nevycházejí z akademických znalostí automaticky, ale jsou toho schopni, pokud jsou k tomu vyzváni. Důležitou součástí didaktických znalostí obsahu jsou dětská spontánní pojetí, resp. dětské konceptualizace...
|
|
| |
host ::
RSS.